Nostalgiæ,not a stone was left unturned

Schematic Editor

CONTROL PANEL ¦ Editor schémat - SCHEMATIC ¦ Editor schémat - TVORBA
¦ Editor desek plošných spojů - BOARD

Po bližším ač letmé seznámení se schématickým editorem přistoupíme k vlastní tvorbě schmémat. Popíšu základní postupy, plně postačující k pochopení editoru. Pokud vám nebude cokoli jasné, stačí mne zkontaktovat a určitě najdeme nějak řešení.

Spustíme si editor CONTROL PANEL » FILE » NEW » SCHEMATIC či CONTROL PANEL » FILE » OPEN » SCHEMATIC . Otevře se nám prázdný editor čekající na naše příkazy.


Jako prní krok provedeme vložení součástek z knihovny, provedeme to klepnutím na tlačítko ADDadd ( či EDIT>ADD). Otevře se nám knihovna - LIBRARY

LIBRARY V levém okně vidíme strom rozsáhle knihovny, ve dvouch zbylích pravých oknech je náhled schématické značky, pouzdro součástky a pod ním její popis. Dále tu jsou volby, které vyřazují SMD součástky z hledání, informace či náhled. Pak je tu vyhledávací pole pro rychlejší vyhledání součástky. Můžeme zadávat i ve tvaru např 402*.Pokud mamé vyhledaný nějaký výsledek a chceme knihovnu obnovit na plné zobrazení, tak vyhledávací pole necháme prázdné a dáme znovu vyhledat (ENTER).Pro rychlejší pohyb ve stromvé struktuře můžeme používat počáteční písmena názvů knihoven např. pro odpory je knihovna RCL tak tedy stiskneme "R".Když máme vybranou svoji součástku poklepem ji vybereme a vložíme na plochu přičemž pravým tlačítkem lze s manipulovanou součástkou otáčet. V liště parametrů PARAMETER TOOLBAR ( třetí zezhora) se nám objevila nová tlačítka. 4 pro rotaci a pak zrcadlení (MIRROR). Pokud vám vadí nešťastně umístěné popisy, nevěšte hlavu ve finální úpravě schématu se jim podíváme na zoubek.


Po vložení součástek na plochu ( v mém případě je to pár odporů, nějaký ten kondenzátor, konektor,LED, IO 4026, 555 a display čistě pro názornost).


Po úspěšném vložení uvedených součástek pracovní plocha asi vypadá takto:
schematick prvni krok Pokud nebudete spokojeni s prvotním rozložením, nevadí pokocí nástroje MOVE MOVE lze součástky různě "poštelovat" a opravit tak aby schéma bylo pěkné čisté a uspořádané. Součástky na ploše můžeme kopírovat pomocí nástroje COPY copy, zrcadlit pomocí MIRROR mirror, otáčet pomocí nástroje ROTATE rotate, či mazat pomocí DELETE DELETE.


Možná jste si všimli že IC1 nemá nikde napájení? jak jej připojit?. Jsou dvě možnosti : v knihovně pod položkou SUPPLY1 a 2 jsou napájecí BODY. Ze schématické značky víme že kladný pól IO je připojen na VDD a záporný na VSS. Z knihovny SUPPLY1 si vybereme tyto napájecí body. Můžeme jich použít ve schéma kolik budeme chtít. Ikdyž nejsou viditelně spojené, program ví že patří k sobě a v desce je vzájemně propojí . Druhou možností je tyto napájecí piny vyvolat a připojit je přímo na napájení. Provede se to pomocí tlačítka INVOKE INVOKE klepneme na IC1 vyskočí nám okénko s nabídkou a vyberem druhou položku PWRN a na ploše se nám objeví napájecí piny, které se připojí na napájení. Editor je pak již nepřipojuje sám na napájecí body VDD a VSS. Tato druhá možnost tu je pro případ že v kontrukci se vyskytuje více napájecích větví, hlavně u operačních zesilovačů a podobně. Někteří autoři schematických značek přímo napájecí piny kreslí, podle mě je to lepší a přehlednější, ale to více až v dalších kapitolách o tvorbě LIBRARY. Nyní se vraťmre k našemu schémátku.


Když nas ploše je vše jak má být, můžeme přistoupit k kreslení vlastních spojů. Provádí se to pomocí nástroje NET NET tak že klikneme na konec pinu součástky a tažením propojíme s pinem další součástky. v liště parametrů (PARAMETER TOOLBAR) se nám objevila skupina tlačítek. První 7 z leva určují způsob ohybu spojů, doporučuji ve schématu používat 90º a u zesilovačů (společný zemnící bod) 45º. Ať je schéma přehledné a pěkné. Vlastnost MITER ( pokos) určuje jemnost, krokování ohybů, další dvě dlačítka určují zda bude ohyb kulatý nebo skosený, typ čáry - pevná (plynulá),— — —, – – –, – · –· a na konci je je třída vrstvy. Křížené spoje jsou v EAGLU brané jako rozpojené. Pokud budeme chtít uděla na spoji odbočku klikneme na tento spoj a vytvoří se nám tam uzel a pak táhne k součástce či jinému spoji. Pokud budeme chtít nějaké křížení propojit, lze to pomocí tlačítka JUNCTION junction, tak že uzel přímo nakreslíme na křížení. Také se doporučuje nedělat ohyby přímo u pinu součástky, ale alespoň o krok vedle, editor desek stím pak nemá problémy.


Ještě zde uvedu jak se vytváří tzv. sběrnice-BUS. Můžeme si je představit jako velý svazek vodičů. Používají se ve schématech, kde je nutno propojit více bodů. Propojení pomocí spojů (NET) by mohl být nepřehledné a chaotické. My si takový přklad uvedem na propojení IC1 a displaye. Klikneme na nástroj BUS BUS a natáhnema kolem displaye takového hada do U viz. obrázek, tím jsme položili vlastní sběrnici. Nyní přepneme na nástroj NET a vše co do této sběrnice budeme chtít připojit, tak táhněte od sběrníce - vyskočí vám malé okénko s B$1 to odklikněte - je to potvrzení že je spoj připojen na sběrnici a pak k pinu součástky, vyskočí varování jestli opravdu chceme součástku připojit do sběrnice. Poté co máme zapojeny všechny zbývající piny, rozdělíme jednotlivé spoje aby byl display připojen správně tedy u IC1 A na vstup A pro display. To se provádí pomocí nástroje LABELLABEL, kliknem na spoj mezi pinem A a sběrnící a u kurzoru se nám objeví B$1 to umístíme poblíž pinu A, to samé provedeme u všech spojů přicházejících do sběrnice. Nyní jsou defacto všechny piny propojené mezi sebou. Proto musíme přejmenovat tyto popisky z B$1 na např A u pinu A atd. Pomocí nástroje NAME NAME, kliknema na B$1 a do okénka vepíšeme hodnotu A, to provedeme u všech přípojů. Takto jsme defacto sběrnici rozdělili doněkolika vodičů, jako by to bylo svazenka. Sběrnice má své výhody i nevýhody, především je to pracnost její tvorby, ale na druhou stranu je schéma čistčí a přehlednější. Záleží na volbě návrháře. Ještě pro konrolu správnosti připojení sběrnice můžeme použít nástroj SHOW show a klikneme nalibovolný spoj, tak se nám "rosvítí" celá cesta.
Naše schéma vypadá následovně : ( s hotovou sběrnicí )
schema 2 Nyní našemu schémátku již jen chybí popisy, spíše hodnoty součástek a jejich rozmístění. Pokud jen budeme chtít změnit název součástky provádí se to nástrojem NAME NAME, pro změnu hodnot součástek slouží nástroj VALUE VALUE vybereme potřebný nástroj,klikneme na součástku a zadáme nový údaj. Pro umožnění pohybu s hodnotou nebo názvem součásky musíme použít nástroj SMASH SMASH poklepem na součástu se o hodnoty a názvu vytvoří křížek, který lze pomocí nástroje MOVE libovolně přemístit, otáčet či zrcadlit, viz úvod. Po zadání hodnot součástek, a upravení pozic máme již schéma hotové, můžeme mu dodat některý z mnoha technických rámečků z knihovny, nebo si jej libovolně upravit.

Popis výroby samotné desky uvedu v samostatmé kapitole, pokud by jste cokoli nepochopili, či si nevěděli rady, stačí mne zkontaktovat. Ukázkový soubor ke stažení.

CONTROL PANEL ¦ Editor schémat - SCHEMATIC ¦ Editor schémat - TVORBA
¦ Editor desek plošných spojů - BOARD
Code written & styling by StuntJ - všechna práva vyhrazena.
Gold Rush